Gestalt experiment aneb vžijte se do kůže druhých

Gestalt přístup v koučování je zvláště vhodné využít tam, kde klient řeší nějakou nedokončenou záležitost („nevyřízené účty“), nějaké dilema (např. „mám pracovní nabídku na práci v Singapuru, ale nechci opouštět rodinu...) nebo kde zažívá v sobě tzv. polarity. Gestalt koučování se zaměřuje na prožitek „tady a teď“ – zpřítomňuje všechno minulé nebo momentálně nepřítomné (pocity, osoby apod.) Mezi gestalt koučovací dovednosti patří zejména schopnost uvědomění, plná přítomnost kouče (coach’s presence), sledování energie klienta, schopnost nesoudit či neinterpretovat své vjemy a práce s experimenty (např. technika židlí).

Přečtěte si, jak se s technikou židlí dá pracovat. V hlavní roli: kouč Petr.

Technika židlí 

Sešli jsme se – už na čtvrtém koučovacím sezení s Tomášem. Tentokrát byl Tomáš silně rozrušený – bylo to na něm patrné hned od začátku.

„Co se stalo?“, ptám se.

„Ani se neptejte, Petře. Naše HR manažerka chce zavádět nový systém pro vzdělávání lidí z výroby. Hlavně se to týká mistrů. Ale já si nemůžu dovolit posílat je na školení. Způsobilo by to hrozné prostoje.“

Po chvíli prozkoumávání všech pro a proti jsem Tomášovi navrhl takový experiment. Měl jsem totiž pocit, že Tomáš prožívá rozpor, neboli dilema. Na jedné straně cítil potřebu vzdělávat – vyjádřenou především ze strany HR manažerky – na straně druhé nutnost rovnoměrně vykrýt vytížení ve výrobě tak,  aby nedocházelo k prostojům.

Dilema, které spolu řeší – mistři se potřebují rozvíjet a komunikovat efektivně se svými lidmi, ale kdy se to mají učit?

„Co byste nyní chtěl říct HR manažerce – jak se jmenuje?“

„Pavla.“ 

„Tedy dobře, vezměte si židli, postavte si ji, kam budete potřebovat a představte si, že na ní sedí Pavla.“

Tomášovi to přijde velmi zvláštní a moc se mu do úkolu nechce.

Vysvětlím mu, že je to užitečná technika pro prozkoumání pocitů, které má Tomáš vůči Pavle, ale i pocitů, které může mít Pavla vůči Tomášovi.

Jak se cítí ten druhý

Popíšu mu, že tato technika je důležitá pro pochopení reakcí a pocitů svých a druhé strany.

Tomáš si tedy zdráhavě bere židli a umísťuje ji mezi tu mou a svou. Je vidět, že postupně tím začíná být zcela zaujat a přestává si uvědomovat, že jsem stále v místnosti.

„Takže Pavlo,“ obrací se prázdnou židli, „chtěl jsem Ti říct, jak je pro mě těžké teď vyhovět tomu, co Ty chceš. Máme nový plán výroby a každá minuta je pro nás velmi důležitá.“ Tomáš chvíli přemýšlí a pak pokračuje. „Nechápu, že jsi mě postavila před hotovou věc. Jsem přece manažer výroby. Takové věci se mnou musíš konzultovat.“

„Je to všechno, co byste chtěl Pavle říct?“

„V tuto chvíli asi ano...“

„Zkuste si teď sednout na židli Pavly a zjistit, jaké to tam je.“

Tomáš chvíli váhá, ale pak přechází na protější židli.

„Hm... je to zvláštní. Jako bych na jejím místě tu svou reakci vůbec nečekal. Uvědomuji si teď, že Pavla asi vůbec neví, jaké to mně způsobuje problémy a jak moc mi to vadí.“

„A co vám chce Pavla říct?“

Několik koleček přesedávání na jednu a druhou židli

Tomáš dlouho mlčí. „Tomáši, vážím si Tvého svědomitého přístupu, pokud jde o dodržení nového harmonogramu výroby. Vím, že je to pro Tebe hodně důležité. Pro mě je zas důležité, aby se naši lidé rozvíjeli a pracovali na sobě. To školení je může posunout kupředu a nakonec to bude dobré i pro Tebe.“

„Co na to chce říct Tomáš?“, ptám se znovu Tomáše.

Tomáš si přesedá zpět na svou židli a říká: „Já to chápu, Pavlo, jenom to nemůžeš rozhodovat takhle jednostranně.“

Tomáš v roli Pavly: „Je to pro dobrou věc, Tomáši, věř mi...“

Tomáš potřeboval ještě několik koleček přesedávání na jednu a druhou židli, než si uvědomil, že už na Pavlu není tak naštvaný a že to vlastně docela chápe. Uvědomil si, že ostatní to s ním také nemají úplně jednoduché – proti jeho logickým, přesně formulovaným argumentům se dosti složitě postupuje. A Pavla je koneckonců opačný typ.

„Je důležité vžít se do pocitů toho druhého, abych mu mohl lépe porozumět. Když se naladíme na stejnou vlnu, domluva je pak mnohem jednodušší,“ uzavřel si pro sebe tuto koučovací techniku Tomáš.

Petr byl rád, že cvičení se židlemi bylo pro Tomáše užitečné, a poděkoval mu za ochotu a odvahu pustit se při koučování do méně netradičních postupů.

Takovýto experiment je převzat z technik tzv. Gestalt přístupu. Bývá velmi užitečnou pomůckou, jak se klient může poměrně rychle zorientovat v prožitkové a emocionální rovině problému, který právě řeší. Zvláštní důraz se klade na prožívání na teď a tady – co nyní klient cítí tady na té židli – nikoliv co si myslí, že by asi cítil, kdyby se situace odehrávala doopravdy. Ono se to totiž děje doopravdy přímo před vámi, resp. ve vás!

V tomto příkladu šlo zároveň o tzv. práci s polaritami – což mohou být „podčásti“ naší osobnosti s opačným názorem nebo postojem – např. „chci být k lidem ohleduplný“ versus „chci se prosadit“ – cílem Gestalt přístupu je pak obě polarity „prozkoumat“ a „prožít“, aby mohlo dojít k jejich integraci a přemostění do nějaké třetí, méně vyhraněné (méně černo-bílé) varianty – např. „je pro mě důležité prosadit svůj názor a zároveň mi záleží na tom, abych lidem neubližoval“.

Na základě mnoha let zkušeností napsali tento text naši koučové Anita Crkalová a Norbert Riethof a je součástí jejich knihy Průvodce světem koučování a osobnostní typologie: Inspirace pro praxi (vydalo nakladatelství Management Press v roce 2012).